Emerka
Nic vám to neříká? Tak to vám tedy něco povím! Třeba historii tohoto krásného jména.
Své jméno odvozuji z irské mytologie, od jedné sympatické postavy z tzv. Ulsterského cyklu.
Emer irská
Emer, děvče jako lusk, narodila se ve obci Lusk, nedaleko Dublinu, kolem roku 0 +-1000 let.
Její otec Forgall Monach, zvaný Lstivý, byl kovář a děsnej tvrďák. Nicméně Emeří asi vychoval dobře, neb se honosila (všemi) šesti dary ženství: krásou, něžným hlasem, sladkými slovy, moudrostí, zručností v ručních pracech a cudností. /Celá já. :)/
Nu ale byltě v Irsku tou dobou jeden švarný jinoch - rozený hrdina, po tátovi polobůh - Cúchulainn se mu říkalo. Toho chtěli jeho bojoví druhové oženit, aby ho ženská ohlídala a oni ho tak často nenacházeli v postelích svých chotí a dcer. Cúchulainn se jim vysmál že prý už si sám svou vyvolenou našel, že to není nikdo jiný než krásná Emer. A v tom byl ten háček, či spíše pořádný hák. Otěcko Forgall neměl rád ulsterské válečníky obecně a na Cúchulainna, jakožto nejlepšího z nich, měl obzvlášť pifku. Zamilovaný hrdina ale přecijen o ruku Emerky požádal. Forgall ho, dle očekávání, poslal k čertu. Přesněji řečeno mu objasnil, že jeho dceru nemůže mít jen tak nějaký holobrádek a že musí projít výcvikem u čarodějnice Scáthach. Tatík Forgall ale rozhodně nebyl naivní, zato byl pravděpodobně dobře znalý klasických pohádek. Svůj cíl si chtěl posichrovat. Proto nejen že poslal Cúchulainna splnit úkol hraničně nemožný, ale navíc se rozhodl dceru co nejrychleji provdat, pro případ, že by Cúchulainn měl z pekla štěstí.
Emer ani Cúchulain v době odloučení nezaháleli. Emer se musela vyvléct ze svatby s Lugaidem mac Nóis, králem Munsterským, což se jí nakonec povedlo. Cúchulain stačil obelstít a okouzlit smrtelně nebezpečnou Scáthach, která si ho zamilovala a vycvičila ho ve všem potřebném boji, měl pletky s její dcerou a nakonec v boji přemohl hlavní protivnici Scáthinu, královnu Aífe. Zabil přitom všechny Aífiny syny a jednoho jí udělal. Praktický chlapec.
Vrátil se pak pro Emer, ale Forgall ji pořád dát nechtěl. Co naplat. Cúchulainn jedné noci vlastnoručně přepadl Forgallovo pevnost, zabil čtyřiadvacet chlapů a Emer unesl. To to trvalo.
Vtipná byla i jejich svatební noc. Oni měli v Irčansku takový zajímavý zvyk. Páč král byl považován za velkého borce, mělo se za správné, aby strávil první noc s každou slušnou ženou. Tak, pro ozdravení krve v rodině. Cúchulainn, chudák, po uši zamilovaný, vymínil si, že mezi Emer a králem k ničemu nedojde. Šuškalo se, že nakázal, aby mezi jeho manželkou a králem ležel celou noc jeden důstojný druid. Nezávidím.
To be continued...
Další Emerky
Emerka je cosi kurdsky. Odhaduju to na vesnici v Turecku. Ani za hodinu šmátrání po kurdských stránkách jsem pravdu nezjistila. Každá rada vítána.
Tudy se leze zpátky do centra mého egoismu.