Drahé kameny

Podle Emer Eledhwen a Cecilky

Čarodějové využívali moci kamenů již od svých počátků. Mudlové, kteří se je snažili ve všem napodobit, začali shánět podobné kameny, aby jim sloužily stejně jako čarodějům. To se jim nezřídka dařilo, protože kámen, narozdíl od hůlky, slouží čaroději stejně jako mudlovi. Čarodějům se to samozřejmě nelíbilo a pokoušeli se mudlům v jejich počínání zamezit. První zátah byl vyloženě amatérský. Snažili se jim drahé kameny prostě ukrást. Neúnavní mudlové však našli kameny nové a pokoušeli se je co nejlépe skrýt, aby jim je ”zlí duchové” znovu nevzali. Často to dělali tak, že kámen proděravěli a navlékli na provázek kolem krku. Čarodějové dlouho nevěděli, co znamená to, že mudlovské kameny z ničeho nic neúčinkují. Pak se ale prokázalo, že kámen, který má porušenou vnitřní strukturu, ztrácí velmi rychle veškeré účinky. To přivedlo čaroděje na spásný nápad. Pomáhali mudlům jejich kameny ničit.

vlastnosti: barva červená nebo černá (časté jsou kombinace), většinou se zobrazuje jako malé krystaly vzhledu tavícího se skla, je snadno tavitelný, nespalitelný, neoxidovatelný, neredukovatelný, dokonale odolný vůči všem chemickým činidlům.

výroba: Alchymista drtí po pět až šest měsíců v achátovém hmoždíři 95 procent rudy obsahující i arzenik nebo antimon (např. kyz arzénový nebo železný), dále nějaký čistý kov (železo, olovo, stříbro nebo rtuť) a organickou kyselinu (citrónovou nebo vinnou). Dokonale rozdrcenou a promíchanou směs zahřeje v kelímku a asi po deset dní postupně zvyšuje teplotu. Musí dávat pozor především na unikající páry, které mohou být jedovaté. Obsah kelímku rozpustí pomocí kyseliny octové, dusičné nebo sírové, a to v polarizovaném světle, např. ve svitu měsíce, nejlépe za úplňku. Potom kyselinu odpaří a vyžíhá pevnou látku, kterou znovu rozpustí v kyselině a opět vyžíhá. Celý postup opakuje asi tisíckrát, než usoudí, že první fáze skončila. Ke směsi přidá nějaké okysličovadlo, např. dusičnan draselný, a znovu rozpouští a znovu odpařuje, dokud se neobjeví znamení. Názory na povahu znamení se různí, nicméně když ho alchymista uvidí, určitě ho pozná. Potom směs vylije z kelímku a bez přístupu vzduchu a vlhkosti nechá uzrát až do příštího jara. První jarní den ji umístí do průhledné jímky ze skla, hermeticky uzavřené (není jisté, zda hermeticky zde znamená vzduchotěsně) a začne ji ohřívat. Účelem je dosáhnout určité teploty, ne však výbuchu. Když se to povede, vznikne v bance modročerná směs zvaná "havraní křídlo". Znovu se ohřívá a ochlazuje, po celé měsíce a roky. Nakonec tvůrce nádobu otevře v temné místnosti. Jediné světlo vydává fluoreskující tekutina sama. Ve styku se vzduchem zatuhne. Takto vzniknou zcela nové, v Mendělejevově tabulce se nevyskytující látky... To, co zbylo v baňce po odpaření kapaliny, tzv. "výpalky", propírá alchymista po celé měsíce v třikrát destilované vodě. Vodu pak uschová tak, aby k ní nemohlo světlo ani změny teploty. Taková voda má pak mimořádné chemické a léčebné vlastnosti. Je univerzálním rozpouštědlem (jak ho popisuje Paracelsus), všelékem, elixírem života. Alchymista pokračuje. Smísí ji s výpalky a přidá katalyzátory, o nichž se ovšem ve spisech hovoří velmi neurčitě. Obdrží potom substance naprosto podobné známým kovům, ale s jinými vlastnostmi. Alchymistická měď by například měla oproti normální mědi velmi malý elektrický odpor, srovnatelný s odporem supravodičů. Vznikly by i další substance. Jedna z nich by byla rozpustná ve skle doslova by se vpila do změklého skla těsně předtím, než by se začalo tavit. Takové sklo by za světla bylo rubínově červené a ve tmě by fialově fluoreskovalo.

vlastnosti a vznik: Jsou to většinou kulovité útvary, jejichž základem jsou nestravitelné části potravy jako větévky, pryskyřice, srst olizovaná a spolknutá s potravou apod. Ty jsou nejprve vláknité a svůj kulovitý nebo mírně válcovitý tvar získávají pohybem žaludečních stěn. Na tomto základu se usazují další organické složky a anorganické soli, z nichž se uvolňuje vápník, který vytvoří na povrchu tělesa pevný hladký povlak. V naší zvěři se najdou bezoárové kameny velikosti čočky až holubího vejce, někdy i několik. Většinou se na ně přijde náhodně, protože je v žaludcích a ve střevech nikdo z mudlů nehledá.

účinek: Posiluje imunitní systém a hormony. Reguluje a vyvažuje celé tělo. Povzbuzuje komunikaci a všechno, co se už děje. Jednotlivé odrůdy mají i své speciální účinky, které je však nejlepší osobně vyzkoušet. Křemeny jsou čaroději nejčastěji využívanými drahými kameny.

odrůdy a jejich výskyt: Podle růstových podmínek vznikají také různé kameny, pročež je dělíme na několik odrůd. Obecně se však křemeny nejčastěji vyskytují v Brazílii, často v USA (hodně jich je ve státu Maine), v Rusku (blízko pohoří Ural) a v Indii (na plošině Dekan).

křišťál - pojmenován podle krystallos = řecky led

vlastnosti: Je to nejčistší forma křemene, čirý, bezbarvý, průhledný. Je to důležitý horninotvorný nerost v mnoha vyvřelých, přeměněných a usazených horninách.

historie: Lidstvu je znám již od mezolitu (12 – 8 tisíciletí př.n.l.). V době starého Říma se dostával na trh z Alp pod názvem zkamenělý led. Theofrastos jej nazýval krystallos. Připomíná ho i Plinius st. Název “quarz” poprvé zavedl v r.1529 Agricola. Východní národy ho uznávají jako kámen trpělivosti a dokonalosti. Používali ho již Tibeťané jako lék na rány. Léčily se jím bolesti žaludku i srdce. Pití z křišťálové číše chránilo před bolestí zubů. Křišťál v ústech mírní žízeň (tyto účinky nejsou stoprocentně ověřeny, dnes jsou používány jiné metody např.Protižízňový lektvar). Koule na jasnovidectví jsou broušeny většinou právě z křišťálu. Buddhismus ho řadí mezi sedm drahocenností.

výskyt: Nejčastěji se vyskytuje v Indii a na ostrově Srí Lanka, v Brazílii a ve Francouzské Guayaně. Jeden z největších a nejznámějších výbrusů o hmotnosti 7000 ct je umístěn v muzeu ve Washingtonu, kde je zároveň mimořádná koule křišťálu původem z Barmy o průměru 33 cm a hmotnosti 48,5 kg.

čakra: temene

astrologie: Kozoroh, Lev, Vodnář

záhněda – starý lidový název pro křemeny nahnědlé barvy

vlastnosti: Jeho barva je světle hnědá, šedohnědá až hnědá a hnědočerná. Vzniká při radioaktivním záření.

historie: Odedávna používán ve špercích a klenotech. Známé jsou i historické ozdobné předměty. Používán často do pánských prstenů.

výskyt: Většinou se vyskytuje na stejných nalezištích jako křišťál. Ve světě je významným producentem Brazílie, kvalitní záhnědy pochází také z USA (hlavně ve státu Maine, největší 230 kg), Ruska (lokality na Urale), Kazachstánu. Snad největší krystal záhnědy, rozměry 7,5 x 1,6 m a hmotnost 70 t, byl nalezen právě v Kazachstánu. V Evropě bývají záhnědy odedávna ve Skotsku a v alpských státech (Rakousko, Itálie, Švýcarsko).

čakra: vedlejší centrum rukou

astrologie: Kozoroh

ametyst – ametystos = řecky opojný

vlastnosti: Světle až tmavě fialová nebo fialově červená průhledná odrůda křemene, údajně nejkrásnější a nejžádanější. Vzniká přirozeným ozářením křemenů s příměsí železa. Krystaly bývají narostlé v drúzách nebo tvoří kulovité agregáty s jádry z chalcedonu.

historie: Ametyst znali už Egypťané, Etruskové i staří Římané. Popisuje ho Plinius st. Ve staré Číně se z něho zhotovovaly drobné gemy. Ve středověku byl velmi ceněn i v Evropě. Je označován za biskupský kámen. Ametyst byl symbolem zamilovaných, byl kamenem zdrženlivosti, chrání před kouzly a čáry. Brání opilosti.

výskyt: Vyskytuje se v dutinách bazických výlevných hornin, v puklinách a v náplavech. Už ve středověku se ametysty proslavila Brazílie. Raritou zde byla dutina vyplněná ametysty o velikosti 10 x 2 x 1 m. Dále se ametysty těží v USA, Kanadě, z Afriky na Madagaskaru. Snad největší výbrusy ametystu jsou umístěny v muzeu ve Washingtonu, kde je výbrus z Brazílie o hmotnosti 1362 karáty.

čakra: temene

astrologie: Beran (Babyloňané) nebo Kozoroh (staří Řekové)

citrín – název podle charakteristické barvy

vlastnosti: Je to přirozeně žlutý průhledný křemen. Většina vznikla žíháním ametystu nebo záhnědy. Všechny žíhané citríny mají náběh do červena, přírodní citrín je většinou bledě žlutý.

výskyt: Ve středověku byl získáván žíháním ametystů. Jinak se vyskytuje v přírodě jen zřídka. Významné výskyty jsou v Brazílii (někdy v podobě tzv.ametrínu, ve kterém se střídá fialová a žlutá barva), v USA, na Madagaskaru, v Rusku. V muzeu ve Washingtonu jsou výbrusy citrínu z Brazílie o hmotnosti 2258, 1180 a 783 karáty.

astrologie: Blíženci

růženín – pojmenován podle zabarvení

vlastnosti: Vyskytuje se jako kusový, hrubě krystalický, jen zřídka je jasně průhledný. Barva světle růžová, růžová až růžovočervená.

historie: Jako drahý kámen se zpracovává již velmi dávno.

výskyt: Nejkvalitnější růženíny se těží na ostrově Madagaskar. Dále se vyskytuje na Srí Lance, v Keni, v Mosambiku, v Namibii, v Brazílii, v Evropě v České Republice. Zřídka jsou vyhotoveny výbrusy přesahující 20 karátů. V muzeu v New Yorku je však koule růženínu o hmotnosti 625 karátů.

účinek: Odstraňuje skleslost, posiluje srdeční činnost. Pomáhá při střevních chorobách.

čakra: srdce

astrologie: Býk

Křemenné hmoty – jsou oblíbenou surovinou k vytváření různých architektur, plastik, obkladů apod. Jejich znamení je Lev a Skopec, čakra základní resp.sakrální.

křemen železitý - je červeně, hnědě nebo žlutě zbarvený oxid železa. Vyskytuje se v Brazílii, Indii, na Ukrajině, v Kazachstánu a v Rusku.

křemen mléčný - je četnými uzavřeninami mléčně zakalen.

křemen modrý - je obdobně zakalený, zbarven vrostlými jehličkami rutilu nebo amfibolu.

vlastnosti: Šupinky slídy, fuchsitu nebo hematitu dodávají tomuto zelenému, červenému nebo hnědému kameni zvláštní kovový třpyt. Těšil se oblibě ve Staré Číně, kde ho nazývali císařský kámen Jü. Jako talisman přinášel štěstí, pohodu, svěžest a jasnou mysl. Vyskytuje se hlavně v Tibetu, Indii, Rusku a Brazílii.

čakra: srdce, vedlejší centrum nohou

astrologie: Rak

vlastnosti: Jsou to prokřemeněné krokydolity barvy zlatožluté, zlatohnědé (tygří oko), modrozelené, modrošedé (sokolí oko), červenohnědé (býčí oko), bílé, šedé, nazelenalé (kočičí oko). Bývají spíše neprůhledné.

historie: Pod tímto názvem jsou známy od roku 1876 (kdy se začaly těžit v JAR). Pojmenování mají podle charakteristického zbarvení a třpytivého lesku. Byly považovány za ochránce zemědělců, sloužily jako talisman.

výskyt: Tyto odrůdy křemene se nejvíce vyskytují v Jihoafrické republice. Jsou známy také z Mexika, Austrálie, Srí Lanky a několika dalších lokalit.

astrologie: Štír, Blíženci

prasem - má zelenou barvu způsobenou obrovským množstvím vrostlic aktinolitu. Údajně léčí pohmožděniny a vysokou teplotu (to kouzelníci moc nepotřebují a proto není moc známý).

chalcedon – název podle zaniklého města Kalchidón v Malé Asii

vlastnosti: Průsvitný a bílý, šedý nebo šedomodrý kámen. Je to odrůda, která se lidskému oku jeví jako naprosto celistvý homogenní kámen. Nejznámější odrůdou chalcedonu je achát.

historie: Jako drahý kámen je znám odedávna. Poukazují na to různé archeologické nálezy staré už 8000 let. Zpočátku měl význam jako surovina pro výrobu nástrojů, později si kouzelníci všimli i jeho schopností a tak je řazen mezi drahé kámen. Od středověku je známé jeho barvení. Je kamenem lásky, protože přitahoval ženám srdce mužů. Byl také symbolem moci. Chránil před hněvem a melancholií.

výskyt: Chalcedony se vyskytují v kůrách zvětrávání a v rozsypech v Indii.. Časté jsou chalcedony i na Arabském poloostrově, na ostrově Tchaj-wan, v Iráku a v hodně dalších zemích. V Evropě se nejvíce nacházejí na území Čech a v Německu.

čakra: hrdla

astrologie: Kozoroh, Rak, Střelec

achát – název podle historické řeky Achates na ostrově Sicílie

vlastnosti: Jsou neprůhledné a vždy vícebarevné (mudlové je i uměle přibarvují). Obvyklé barvy jsou: šedá, šedomodrá, bílá, modrobílá, zarůžovělá, krémově bílá a červenavá.

historie: Acháty jsou známy lidstvu více než 8000 let. Dokazují to různé nástroje vyrobené z achátů z archeologických nálezů. Znali je již Skytové, připomíná je Theofrastos, který je i pojmenoval. Oblíbeny byly hlavně ve středověku, ale také ve starém Římě a Řecku. Údajně chránily lidi před jedy, zbystřovaly zrak, zaháněly bouřku a uragány. Od historických dob jsou acháty známy na asijském kontinentu, zvláště z Indie. Jsou vázány na bazaltové výlevy a jejich zvětraliny na plošině Dekan.

výskyt: Jsou známy po celém světě. Velmi pěkné acháty pocházejí z Číny, a z mongolské části pouště Gobi. Dále se vyskytují v Jemenu, Iráku a Indonésii, v Brazílii a Uruguayi. V Evropě jsou nejvíce v Německu.

čakra: základní

astrologie: Býk

chryzopras – název podle řeckých slov chrysos = zlato a prasmai = ocenit

vlastnosti: Smaragdově zelená, modrozelená nebo jablkově zelená odrůda křemene, v přírodě poměrně vzácná.

historie: Chryzopras byl znám již starým Římanům a Řekům. Zhotovovali z něj kouzelné brože, náramky, náhrdelníky, prsteny – zdobily se s ním chrámy a kaple. Byl talismanem, který chránil před zlým pohledem, závistí a prokletím.

výskyt: Znám je z mnoha lokalit v Indii, z USA, z Brazílie, z Ruska. Historicky známé jsou výskyty z Polska, byly nalezeny i v Jugoslávii, velmi kvalitní chryzoprasy o hmotnosti až několika kg pocházejí z Kazachstánu.

astrologie: Štír (staří Egypťané) nebo Střelec (starověcí astrologové)

jaspis

čakra: srdce

astrologie: Štír (Egypťané) nebo Střelec

jaspis – název podle řeckých slova jaspis nebo z perštiny ysam

vlastnosti: Neprůhledné odrůdy křemeny s různými barvami, nejčastěji různé odstíny červené, fialovočervené, žluté, zelené, bílé a hnědé.

historie: Z jaspisů se odedávna vyráběly pečetidla, drobná glyptika, galanterie apod. Ve starých legendách byl jaspis označován za matku všech kamenů. Chránil před závratěmi, zvyšoval chuť do jídla, léčil ženské choroby, ochraňoval před strašidly a zklamání v lásce.

výskyt: Historicky známy jsou výskyty v Indii, Číně, Mongolsku, USA, Jihoafrické republice a Rusku Zvláště pohoří Ural je známé svými až několik tun těžkými jaspisy.

čakra: základní

astrologie: Panna (Babyloňané), Vodnář (Egypťané) nebo Ryby (Byzantinci)

vlastnosti: Bezbarvý a v podstatě nejtvrdší drahý kámen, někdy je zabarvený (nejčastěji dožluta a dohněda), může být průhledný i neprůhledný. Vyskytuje se v pískovcích a konglomerátech i v říčních náplavech.

historie: Diamant připomíná Plinius st. (23-79 n.l.). Do Evropy se diamanty dostaly v 6-5 stol. př.n.l. Už z té doby je ze starého Řecka známa bronzová soška s neopracovanými diamanty. Je bezpečně uložena v Gringottově bance v Londýně. Do 18.století se diamanty těžily pouze v Indii, odkud pochází také převážná část známých historických kamenů. Až v roce 1714 byly objeveny i v Brazílii, později v jižní Africe. Diamanty byly symbolem bohatství a k nesmírné škodě jsou součástí téměř všech mudlovských korunovačních klenotů.

výskyt: Diamanty se odedávna těžily v Indii. Odtud pochází slavný Velký Mogul o hmotnosti 787,25 ct. Historická těžba diamantů byla i v Indonésii, na ostrově Borneo. V současné době je významným producentem také Čína. V Brazílii se produkují hlavně technické diamanty (tzv.carbonado), největší měl hmotnost 3148 karátů. Mezi nejvýznamnější producenty se řadí také Jihoafrická republika, kde byl nalezen nevětší diamant na světě, Cullinan (3106 ct). Dále se diamanty nalézají také v Rusku popř. v Austrálii.

čakra: základní

astrologie: Lev, resp. Váhy (Babyloňané), Rak (staří Řekové), Beran (Byzantinci)

podle latinského slova granatus = část botanického názvu granátovníku - zrno

vlastnosti: Granát se vyskytuje v mnoha podobách. Většinou bývá průhledný. Může být červený (pyrop), hnědočervený, fialovočervený (almandin), růžový, zelený, žlutozelený, červenohnědý, černý nebo bezbarvý. Nejčastěji se však granát vyskytuje v podobě almandinu.

historie: Granáty jsou oblíbené odedávna. Dokazují to nálezy z dob Skytů (6.-4. stol.n.l.). Plinius nazýval červené granáty spolu s jinými červenými kameny carbuncul. Ze skupiny granátů byl snad nejoblíbenější pyrop. Byl hojně zpracováván v Čechách v 16.století (nošen na krku proti uhranutí) a má svůj význam i dnes. Almandiny se v době Plinia st. nazývaly carbuncul alabandicus. Svým majitelům zvyšovaly granáty vitalitu, chránily je před nepřáteli, podporovaly fantazii. Granát je kamenem lásky.

výskyt: Odrůd granátu je moc a moc a vyskytují se všude možně. Nejvýznamnější jsou pyrop a almandin. Pyrop se tradičně těží v České republice (odtud tzv. český granát) a v Jihoafrické republice. Almandiny se často vyskytují v jižní Indii a na Srí Lance. Největší výbrus almandinu pochází z Idaha a má hmotnost 174 karátů, z pyropů je udáván za největší výbrus o hmotnosti 633,4 karátů původem z Čech.

čakra: základní

astrologie: Skopec, Lev (podle starověkých Řeků) popř. Kozoroh

vlastnosti: Zelený, hnědozelený, černozelený, olivově zelený, černý nebo někdy i žlutý popř. bílý kámen. Jejich vznik není příliš jasný, jsou považovány za meteorická skla, která vznikla při dopadu meteoritů na zem.

historie: Jak dokumentují archeologické nálezy, tektity (vltavíny) jsou známy lidstvu už od prehistorických dob. Využívaly se jako surovina na pracovní nástroje, později jako amulety. Nejstarší nálezy jsou z doby kamenné.

výskyt: Vyskytují se poměrně často, nejznámější tektity (vltavíny) jsou z České republiky z povodí Vltavy (německy Moldau, někdy se jim tedy říká moldavity). Nejtěžší vltavín z jižních Čech má hmotnost 110,9 g a je původem ze Strpí. Na Moravě jsou vltavíny tmavší a méně průhledné; jsou ale větší. Největší má hmotnost 258,5 g a je ze Slavic.

účinek: Mají výrazný energetický potenciál.

čakra: srdce

astrologie: Blíženci

vlastnosti: Medově žluté, oranžové, žlutobílé, hyacintově červené, někdy průhledné a jindy neprůhledné kameny.

historie: Z archeologických nálezů je znám lidstvu už od paleolitu (amulety ve starých hrobkách). V kamenné době byl dokonce platidlem. Velmi oblíben i ve starém Řecku. Léčil nemoci uší, očí, žaludku, zubů, chránil před revmatismem. Používal se jako prášek smíchaný s olejem nebo vodou. Když hoří, vydává příjemnou vůni, byl odedávna součástí vonných směsí.

výskyt: Nejznámější je tzv. jantarová provincie rozprostírající se kolem Baltského moře. Má délku 2000 a šířku 500 km. Zde se těží již od historických dob a největší hlízy měly až 10 kg. Jantar se vyskytuje téměř všude a ve všemožných podobách.

astrologie: Lev

Baltický jantar – žlutý

Sicilský jantar – červeno-žlutý

Rumunský jantar - hnědý

Myanmarský jantar – žlutý až hnědý

podle řeckého smaragdos = zelený kámen

vlastnosti: Někdy průhledná, jindy neprůhledná, zelená až tmavě zelená odrůda berylu.

historie: Smaragd byl odedávna uznáván za krále drahokamů. Byl znám, těžen a stal se součástí ozdob, amuletů i kultovních předmětů již řadu tisíciletí před Kristem. Nalézán je v hrobkách egyptských faraónů, byl objeven v Pompejích a Herculaneu. Zmiňuje se o něm bible. Unikátní smaragdy jsou součástí známých pokladů. Mnoho surových smaragdů leží v troskách lodí na dně moří mezi Amerikou a Evropou. Neobyčejná a vyhraněná barva smaragdu se stala i synonymem pro oficiálně uznávaný barevný odstán – tzv. smaragdovou zeleň.

výskyt: Historicky nejstarší a dnes můžeme říct klasické naleziště smaragdů je v Horním Egyptě, nejkrásnější smaragdy z této oblasti jsou však údajně uloženy v pokladu tureckých sultánů, takže přesné informace nejsou. Nejvýznamnější oblastí se smaragdy je však Kolumbie, zde těžili již Inkové. Další velká naleziště jsou v Brazílii, v Rusku u řeky Toková (zde byl nalezen největší smaragd Kokovina 11000 ct), v Rakousku, v Jihoafrické republice a v poslední době také v Austrálii.

čakra: srdce

astrologie: Lev

vlastnosti: Tato odrůda korundu má různé odstíny červené barvy, může být průhledná i neprůhledná.

historie: Tento kámen barvy holubí krve je vysoce ceněn odedávna. Nejstarší písemné zmínky o těžbě rubínů hovoří o dolech v Barmě. Odtud se obchodními cestami dostával na panovnické dvory a do chrámů starého Egypta i Řecka. Ve středověku byl oblíbený v Římě. Zvlášť velké a pěkné rubíny měly i svá jména. Rubín měl svůj mytologický význam. Chránil věřící před ďáblem, ochraňoval před morem. Byl považován za kámen života, který posiluje srdce a navrací sílu. Toho si byl vědom i Karel IV., a proto jeden z největších rubínů nechal vsadit do Svatováclavské koruny, kterou potom 31 let nosil na hlavě. Zlí jazykové tvrdí, že chtěl být nesmrtelný...

výskyt: Většina velkých rubínů z minulosti pocházela z Barmy z oblasti Mogok. Zde se nacházejí rubínonosné skarnizované mramory a krystalické břidlice, ze kterých se rubíny dostávaly do náplavů. Rubíny se také těží v Thajsku, v Kambodži a na Srí Lance. Hojné jsou výskyty rubínů na ostrově Madagaskar. K největším rubínům na světě patří i ten, který je součástí již jmenované Svatováclavské koruny, a který má hmotnost 250 ct.

čakra: základní

astrologie: Lev (Babyloňané), Štír (staří Římané) nebo Rak (Byzantinci)

vlastnosti: Je to odrůda korundu, která má různé odstíny modré, může být fialová i zelená, žlutá, bezbarvá či oranžová.

historie: Pro svou krásu a výjimečné vlastnosti je vyhledávaným drahým kamenem odnepaměti. V minulosti se však názvem safír označovaly všechny modré kameny. Až na začátku 19.století byl spolu s rubínem popsán jako samostatná odrůda korundu. Byly mu připisovány mimořádné vlastnosti. Svému majiteli přinášel sílu, čest i nesmrtelnost. Byl symbolem bohatství, odstraňoval neshody i bolesti, Ve středověku byl symbolem nebe, představoval nejvyšší duchovní hodnoty, říkalo se mu biskupský kámen.

výskyt: Od dávné minulosti se safíry těží z drahokamových štěrků na ostrově Srí Lanka. Prý zde byl nalezen safír o hmotnosti až 20 kg. Další významná oblast výskytu je Barma, našel se zde safír o hmotnosti 12,6 kg. V podstatě se safíry těží ve stejných oblastech jako rubíny.

čakra: hrdla

astrologie: Vodnář (Byzantinci), Střelec (staří Řekové) nebo Kozoroh (podle středověkých astrologů)

vlastnosti: Průhledný kámen, který může být bezbarvý, žlutý, zlatožlutý, růžový, namodralý, červený, oranžový, fialový, nazelenalý, hnědý a může být i vícebarevný.

historie: Pod tímto názvem byly v minulosti označovány i jiné žluté a zelené kameny. Na trzích se topaz objevuje pod různými názvy, víceméně podle místa výskytu. V současnosti je vyhledávaným drahým kamenem. Mužům dávala moudrost, velkodušnost a rozum. Ženám krásu a chr

ánil je před neplodností. Topaz měl moc utišit bouři na moři.

výskyt: Významné postavení v těžbě topazů má Brazílie. Největší bezbarvý topaz na světě je znám pod názvem “Brazilská princezna” a váží 22 000 karátů. Historicky nejslavnější topazy pocházejí z ostrova Srí Lanka. Dále se topazy vyskytují i v USA, v Rusku (lokality na Urale), na Madagaskaru, v Evropě v Německu.

astrologie: Váhy (Řekové), Štír (Babyloňané)

podle staroindického slova upala = drahocenný kámen

vlastnosti: Opál může mít téměř všechny odstíny barvy, nejčastější hnědá, žlutohnědá a hnědočerná (tzv.obecný opál). Může být průhledný i neprůhledný.

historie: Jako drahý kámen je zpracováván odedávna. Zpočátku k výrobě primitivního nářadí, později jako ozdobné a šperkové předměty. Využíval se už za starých Asyřanů, Babyloňanů a Římanů. Drahý opál patřil k tajemným kamenům. Tradičně byl označován za kámen, který přináší neštěstí, a to především lidem, kteří nedovedou provádět jeho očistu. Drahý opál popisovaný Pliniem starším pochází z již tehdy těženého naleziště Dubník na Slovensku. Opál pomáhal při melancholii, uklidňoval nervy, léčil srdce, ochraňoval před starostmi, navracel ostrost zraku, dával jiskru očím.

výskyt: Opály se nacházejí téměř ve všech zemích světa. V současnosti jsou světoznámé drahé opály pocházející z Austrálie, odkud pochází 80-90% světové produkce. Jeden z nejslavnějších opálů "Harlekýn" je 600g těžký a pochází z lokality Červenica - Dubník (Slovensko). Světoznámý je i opál "Devonshire" o velikosti 5 x 2,5 cm a hmotnosti 100 karátů.

účinek: Posiluje srdce, zmírňuje žaludeční a střevní potíže, některé z jemu připisovaných dřívějších vlastností zřejmě také budou platit.

čakra: temene

astrologie: Kozoroh (Babyloňané)

vlastnosti: Tato průhledná odrůda berylu bývá světle modrá až tmavomodrá, někdy i zelenomodrá, na slunečním světle však vždy bledne.

historie: Je jedním z nejoblíbenějších drahých kamenů. Zvláště ceněn byl ve středověku. Jeho název poprvé (v roce 1604) použil Boetius de Boot, kouzelník s velmi významným postavením a známý i mezi mudly. Akvamarín často vytváří velké krystaly, které mají své pojmenování a historii. Byl osazován do královských brýlí. Podle středověkých astrologů měl mít moc uklidnit moře. Byl garantem přátelství a spravedlnosti, jeho majitel byl zbaven starostí.

výskyt: Světoznámé výskyty akvamarínů jsou především v Brazílii, hlavně v pegmatitech státu Minas Gerais. Největší akvamarínový výbrus má údajně 2594 karáty (velikost 156 x 47 x 28 mm). Dobré akvamaríny pocházejí i z Madagaskaru, USA, z Uralu, v Evropě z Irska a Norska.

čakra: hrdla

astrologie: Vodnář, ale i Ryby, Váhy a Blíženci

vlastnosti: Je to průhledný kámen, který má několik odrůd určených svými barvami; může být čirý (Matura diamant), žlutý (jargon), červený, oranžovočervený (hyacint), zelený, modrý (starlif), hnědý i černý. V přírodě je velmi častý, ale jen vzácně tvoří velké krystaly.

historie: Je znám odedávna a připomíná ho už Theofrastos. Byl módním kamenem v 15.-16.století. Zvláště ceněná byla odrůda jargon. Odrůda hyacint byla talismanem, který chránil lidi před bolestmi a jedy (tvrdil to už Aristoteles). Ve středověku byl kamenem moudrosti. Ochraňoval před zlými duchy a sny, podněcoval k jídlu, hasil žízeň a upevňoval nervy.

výskyt: Největší krystaly se nacházejí v Kanadě (do 7 kg), na Urale (do 3,5 kg), velmi kvalitní zirkony (a to všech barev) jsou ze Srí Lanky. Odtud pocházejí jedni z největších a nejkrásnějších výbrusů: zelenomodrý o hmotnosti 208 karátů, hnědý o hmotnosti 118,1 karátu a žlutohnědý o hmotnosti 97,6 karátu.

astrologie: Vodnář

podle sinhalského slova turamali = vícebarevný

vlastnosti: Může být průhledný i neprůhledný, může mít hodně barev. Nejrozšířenější jsou turmalíny červené (rubelit), modré (dravit), zelené (verdelit), žluté (elbait), černé (skoryl), bezbarvé (achroit), ale i vícebarevné (liddicoatit).

historie: Do Evropy byly turmalíny přivezeny v roce 1703 Holanďany ze Srí Lanky pod názvem “turmali”. Jako drahé kameny byly využívány hlavně rubelity – sloužily jako talisman umělcům, protože podněcovaly umělecké síly. Svými elektrickými vlastnostmi je turmalín předurčen k přenášení energie. Stal se spirituálním kamenem.

výskyt: Turmalínů je mnoho druhů a ty se vyskytují na různých místech, ale obecně je jich nejvíce v Brazílii, USA (Kalifornie), v Rusku, na Srí Lance, v Mosambiku.... Mezi největší turmalíny patří zřejmě černé skoryly z Ukrajiny a Norska (krystaly 3 x 1 m) a výjimečný je i krystal zeleného verdelitu (“The Rocket”) 1 m dlouhý a 20 cm tlustý původem z Brazílie.

čakra: srdce

astrologie: Ryby, Štír

název podle charakteristické barvy

vlastnosti: Průhledný kámen barvy žlutozelené, olivově zelené, zelenočerné nebo černohnědé.

historie: Lidstvu je znám odedávna, má i několik pojmenování, synonym – peridot, chryzolit. Znali ho už staří Řekové. Později se olivíny vsazovaly do církevních šperků a předmětů, měl lidi povzbudit při boji proti zlu. V době baroka byl olivín kamenem milenců. Chránil lidi před bolestí srdce, pomáhal při zimnici, melancholii a v neštěstí.

výskyt: Nejznámější ložiska jsou na ostrově Zebirget v Rudém moři, zde se těžilo nejméně 3500 let a pocházejí odtud i největší výbrusy olivínů o hmotnosti až 310 karátů. Olivíny jsou nacházeny i v Barmě (287 karátů), méně i v Brazílii (Minas Gerais) a USA (Arizona).

čakra: srdce

astrologie: Ryby (Babyloňané), Lev (staří Egypťané a Byzantinci), Panna (ve středověku)

vlastnosti: Živce jsou důležité horninotvorné minerály. Mohou být bezbarvé (adulár), žluté, načervenalé (sluneční kámen), zelené (amazonit), nebo namodralé (měsíční kámen).

historie: Amazonit je znám jako drahý kámen už od časů egyptských faraonů, kteří je používali do svých amuletů již ve 14.století př.n.l. Živce byly oblíbeny také na Blízkém východě.

výskyt: Živce, a to většina odrůd, se většinou vyskytují na Srí Lance, jsou známy i z USA, Ruska, Barmy či z Brazílie. V Evropě se nejvíce vyskytují průhledné aduláry, a to v alpských zemích. Co se týče velikosti, z Madagaskaru je znám žlutý ortoklas o velikosti 249,6 karátu.

čakra: srdce (amazonit), hrdla (měsíční kámen)

astrologie: Váhy

vlastnosti: Tyto kameny mohou být bezbarvé, šedobílé, zelené, ale nejznámnější jsou zřejmě půsvitné labradority, a ty bývají namodralé, červenavé, nebo zlatožluté. Živce obecně znají spíše mudlové, protože jejich účinky nejsou pro kouzelníky přílič závratné.

historie: Labradority jsou známy odedávna, ostatní odrůdy ale bývají určeny spíše pro sběratelstvím posedlé mudly.

výskyt: Těžba labradoritů je velmi rozšířená, známy jsou zvláště z Kanady, USA, Mexika, Ausatrálie a Madagaskaru. Bývají velké okolo 10 - 20 karátů, výjimka je labradorit o hmotnosti 100 karátů

astrologie: není příliš známo

Nevím, jak je kdo pro zveřejňování osobných údajů, pročež místo jména píši pravděpodobné pohlaví a věk.

MUŽ - 16

1) ano

2) ano

4) ne

ŽENA - 21 let, 8 měsíců a pár dní

1) nikoliv

2) nikoliv

3) chalcedon, protože má nádhernou barvu

4) ani trošku :)

MUŽ - 22,85

4) určitě, mám za sebou mineralogii a petrografii

ŽENA - 23

1) ne

2) ne

4) nemyslím ¨¨

ŽENA - 20-30

1) Ani moc ne

2) Ne

MUŽ - 24 let, 11 mesicu a 4 dny
1) Verim v placebo efekt (pokud je nekdo presvedceny, ze mu kust meteoru pomuze, tak mu pomuze)
2) Ne myslim, ze ne. Aspon ne, tak jak si ho vsichni predstavuji.
3) Ne. Vlastne jo. Mam rad kazdej kamen, ktery neni pod karimatkou, kdyz spim.
4) Poznam maly kamen od velkeho. Piskovec od zuly a tim asi koncim.

ŽENA - 12 let.podle mudlovského.

1) ANO

MUŽ - 15 let a 177 dní a asi 11 hodin

1) Trochu ano.

MUŽ - 16,17 roku
1) věřím a ne jen v léčivou, jejich účinky jsou různé

ŽENA - 17 a za tři dny přesně půl roku k tomu (druid (-ka))

ŽENA - 27.9232876712328767123... (perioda) a to skoro presne, protoze jsem

narozena v pul sedme vecer :-)

1) Mozna ze jo, mozna ze ne. Nemam prozkoumano. Pres placebo a

autosugesci funguje cokoli, takze minimalne trosku.

2) Verim, ze alchymisticke snahy o vyrobu kamene mudrcu mely svuj smysl

ve vnitrni zmene daneho alchymisty (v dusledku cehoz uz pak ten kamen

mudrcu v podstate nepotreboval). Myslim, ze kamen jako takovy nebyl

nikdy vyroben, ale ty postupy jsou mnohem dulezitejsi prave k vyznamne

vlastni zivotni ceste.

3) Ametyst. Ja uz ani nevim, asi proto, ze ma fakt nadherny krystaly.

Pravda, ze kdybych mela volit druhy v poradi, bude to asi jaspis

(doufam, ze se nepletu) - muj mesicni kamen, ktery jsem dostala a dost

me zaujal. A taky vltavin - ale asi taky jeden konkretni kousek.

4) Skoro ne. Neco malo poznam (tak odhadem 30 kamenu, z toho nektere ne

uplne spolehlive, protoze se muzou zamenovat - ruzne odrudy kremene

(kristal, ruzenin, zahneda, ametyst, "klasika kremen"), granat (v

krystalicke forme), argonit (v krystalicke i nekrystalicke), pisecna

ruze/sadrovec, vltavin, pyrit, fluorit, hyalit, obsidian, tygri oko,

achat, pak takove ty obycejne jako zula, slida, piskovec a mozna bych

poznala safir, rubin (nebrousene) a dalsi, co si na ne ted z hlavy

nevzpomenu), ale na poradne nastudovani neni cas, obcas mam problemy i

s temi, ktere mam doma.

MUŽ – něco přes 40

1) Pouze ve smyslu chemicko-biologickém.

2) Ne.

3) Ametyst.

U mudlů je znatelná výrazná úspěšnost kampaně proti znalosti účinků kamenů.

Muži uvažují nad účinky drahých kamenů více než ženy.

Myšlenka Kamene Mudrců je mrtvá jak mezi mudly, tak mezi čaroději. Alchimistů ubývá a tak se již Kamene asi opravdu nedočkáme.

Velmi zajímavé je, že i mudlové, kteří tvrdí, že sílu kamenů neuznávají mají své oblíbené. Podle odpovědi na doplňující otázku se však dá poznat, že kámen posuzují výhradně podle vzhledu.

Mudlové jsou v tomto oboru vzdělaní opravdu ojediněle. Stále však mezi sebou udržují odborníky.

Čarodějové mají obzory v tomto oboru rozhodně širší. Téměř každý má základy a mnozí i když to neradi přiznávají jsou vzdělaní opravdu na vysoké geologické i magigeologické úrovni, neboť již dlouho existují kvalitní spolehlivé čarodějné publikace.

Abychom si potvrdily své teorie a zjistily úspěšnost utajování moci drahých kamenů vytvořily jsme společně anketu na toto téma, kterou jsme rozdaly a rozeslaly do svého okolí. Výsledky nakonec zpracovala Emer Eledhwen v rozboru nadepsaném “Hodnocení ankety”.

Teď nás prosím omluvte. Když se k tomu nikdo nemá, rozhodly jsme se vytvořit ten Kámen Mudrců.