Kategorie vín podle cukernatosti

Stolní víno

Vyrobeno z hroznů, které dosáhly alespoň 11° cukernatosti, na etiketě nesmí být uváděn ročník ani odrůda.

Zemské víno

Zemské víno je stolní víno vyrobené pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno, kde nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos. Cukernatost hroznů musí být min. 14 °NM. Na rozdíl od stolního vína může být označeno názvem oblasti, ročníkem a odrůdou, ze které bylo vyrobeno.

Jakostní známkové nebo odrůdové víno

Hrozny sklizené na vinici vhodné pro jakostní víno s dodrženým hektarovým výnosem musí dosáhnout nejméně 15 stupňů cukernatosti. Jakostní odrůdové víno se vyrábí nanejvýš ze tří odrůd, známkové víno z různých směsí hroznů, rmutu, moštu či vín podle stálé receptury. Kromě názvu oblasti mohou etikety obsahovat i název odrůdy, vinařské podoblasti, obce i trati.

Jakostní víno s přívlastkem - podle stupňů cukernatosti se označují

• Kabinetní víno
• je kategorie vín vzniklých z moštů, které dosáhly 19-21° cukernatosti. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.
• Pozdní sběr
• Jsou to vína, u nichž byla sklizeň hroznů v pozdějším termínu, teprve když cukernatost hroznů dosáhne 21-24 stupňů. Bývají to kvalitní, extraktivní, suchá či polosuchá vína.
• Výběr z hroznů
• Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na 24-27 stupňů. Bývá to víno plné, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.
• Výběr z bobulí
• Název přívlastkového vína vyrobeného z vybraných hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt obsahoval alespoň 27 cukernatosti. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína.
• Víno ledové
• Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě alespoň - 7 °C a získaný mošt musí vykazovat alespoň 27 stupňů cukernatosti. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstane část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů.
• Víno slámové
• Připravuje se z hroznů, které před zpracováním alespoň tři měsíce ležely na slámě či rákosu anebo byly zavěšeny ve větraném prostoru a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů.
• Výběr z cibéb
• Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na vinici na min. 32 stupňů cukernatosti. Takto vyzrále hrozny se díky extrémně dlouhé době zrání na vinici většinou změnily na hrozinky - cibéby. Bývá to víno velmi extraktivní, sladké, vzácné a proto drahé.

Znojemská vinařská podoblast

Město Znojmo bylo vždy význačným vinařským střediskem a dokládá to spleť dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy od Kraví hory směrem na Hnánice se štěrkovým podložím překrytým místně spraší, případně i s polohami jílů. Od Znojma na jih se táhne podél hranice s Rakouskem řada známých viničních tratí přes Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou, většinou s půdami sprašovými nebo štěrkopísky. Na východ podél Dyje jsou viniční svahy v Tasovicích a Hodonicích. Ve střední části Znojemska leží několik význačných viničních celků na Únanovce a Jevišovce se známými vinařskými obcemi Těšetice, Lechovice, Borotice Velký areál vinic v okolí Hostěradic a Miroslavi je znám polohami Volné pole a Weinperky. Znojemsko je hlavně oblastí bílých aromatických vín, kde se kromě Veltlínského zeleného, které je hlavní odrůdou, dobře daří odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink Rýnský, Pálava. Význačnou kvalitu docilují i odrůdy Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré.